Ondřej Štveráček Trio – feat. Gene Jackson USA/CZ

Koncertní síň Bohuslava Martinů, Úpická 520, Trutnov, 54101 Česká republika

Český tenorsaxofonista coltraneovské inspirace a americký bubeník, který léta rytmicky inspiroval Herbieho Hancocka.

Pokud někdo skoro devět let bubnuje po boku Herbie Hancocka, stěží se najde jazzman, který by před ním nesmekl. Vždyť rytmicky vést Hancocka představuje už opravdu hodně vysokou školu a vyžaduje značnou interakční odvahu: nahazování rytmických témat jazzovému géniovi se nezhostí jen tak někdo, navíc po boku basistů typu Dave Hollanda nebo Kenny Davise. S vědomím, že se jednalo o jednu z nejžhavějších jazzových skupin moderního jazzu, šlo u Gene Jacksona o zvlášť velkou výzvu. Přesto se jí zhostil s nezapomenutelnou technickou i hudební bravurou.
Jazzmani mají zvláštní potřebu vepisovat do svých propagačních materiálů sáhodlouhé seznamy jmen hvězd, které je ovlivnily nebo na ně ve své kariéře narazili: má to vzbuzovat dojem vlastní velikosti, pravda je ale často taková, že se jedná spíš o setkání než úzkou spolupráci. Jacksonův seznam také není z nejmenších, jenomže zeptejte se Wayne Shortera, Christiana McBrideho, Gonzalo Rubalcaba, Terence Blancharda, Arta Farmera, Dave Kakowskiho nebo Hancocka a každý na něho zapěje chválu. A uvede důvody, proč svou rytmiku postavili na umění Gene Jacksona. Rozhodně to nebylo pro nic za nic.
Od roku 1984 co vyšel z Berklee College of Music, se v muzikantské branži ví, jak dobrým a tvořivým bubeníkem je, že se dokáže podřídit jakémukoliv žánru a přizpůsobování ho vlastně uspokojuje: rád prý sleduje, kam ho hudba zavede. Proto Jacksonův životopis zahrnuje i spolupráci s rockovým písničkářem Elvisem Costello, jihoafrickým jazzmanem Hugh Masekelou nebo soulovou zpěvačkou Dianne Reeves.
Doma moc Gene Jackson neposedí, to je zřejmé z jeho cestovního itineráře a můžeme z toho usuzovat, že ho živé hraní baví a přijmout nabídku na zajímavý koncert pro něho zůstává způsobem poznání něčeho nového. Pozvání od českého saxofonisty Ondřeje Štveráčka užít si jazzové dobrodružství v triu s basistou Tomášem Barošem proto ochotně přijal.
Ondřej Štveráček vystupuje s big bandem Gustava Broma, v Saxtetu Štěpána Markoviče, ale i s Davidem Dorůžkou nebo Jaromírem Honzákem. S vlastním kvartetem natočil v roce 2010 velmi ceněné, na cenu Anděl nominované album What’s Outside, o kterém hudební publicista Lubomír Dorůžka tehdy napsal: “Dokazuje, jak široký je stylový a náladový rozkmit naší třicátnické generace. Proti rozšířené tuzemské verzi umírněné a snad i trochu zasněné kompoziční a zvukové „škole“ proslulého mnichovské vydavatelství ECM přináší skutečnou explozi energie a vzrušení. Nade vším se vznáší bouřlivácký ideál Johna Coltranea, avšak Štveráček vyjmenovává mezi těmi, kdo na něj zapůsobili, téměř sedm řádek tvůrčích osobností – od swingu až k dnešnímu jazzu. A na jeho hře je to také slyšet.“
Předloni nepřehlédnutelný tenorsaxofonista coltraneovské inspirace vydal druhé, zcela autorské album The Form, za které znovu sklidil spoustu uznání.